Emmanuel Macron loni překvapivě vyhrál francouzské prezidentské volby díky dvěma velkým reformním slibům. Evropskou unii chce posunout směrem k těsnější integraci, ve Francii pak pomocí liberálních kroků rozpumpovat stagnující ekonomiku. Mezinárodní pozornost se soustředí na Macronovy evropské vize. Nakonec to ale možná budou přízemnější domácí reformy, které více ovlivní budoucnost našeho kontinentu.
Pokud díky nim bude druhá nejvýznamnější evropská země konkurenceschopnější a vitálnější, tak to zásadně prospěje celé EU. A pokud zvláště v Berlíně uvidí, že Macron svá slova o obnově myslí vážně, tak mu Němci ustoupí i v některých otázkách týkajících se celé Unie (respektive eurozóny). Proto je tak důležité aktuální domácí dění ve Francii, kde prezidentova reformní agenda čelí doposud největší zkoušce.
Plní, co slíbil
Železničářské odbory spustily stávku, která možná potrvá měsíce a ochromí dopravu. Důvodem masivních protestů nejsou radikální, tvrdé změny. Macron se nechystá státní dráhy privatizovat, jak mu předhazují. Chce jen odstranit některá zaměstnanecká privilegia, například odchod do penze v padesáti, dva měsíce dovolené, příplatek na bydlení či lepší lékařskou péči. Změny by navíc neplatily pro sto třicet tisíc současných pracovníků, ale až pro ty nově najaté, kteří by dostali běžné, solidní pracovní smlouvy. Cílem je též připravit značně zadluženou státní firmu na rok 2020, kdy začnou platit nová pravidla EU, podle nichž musí Francouzi svou železnici…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
