Proč není česká věda tak dobrá jako finská nebo rakouská? Eva Zažímalová, nastupující předsedkyně Akademie věd ČR, vidí hlavní problém v nedostatku financí. Ale šetřit a rušit vědecké týmy odmítá. Po letech nepřízně politiků si podle ní akademie naopak zaslouží víc peněz na rozvoj.
Jak si ve vědě stojíme ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi?
V oborech, jako je například fyzika a chemie, si stojíme dobře. Zvlášť pokud se to počítá vzhledem k vloženým finančním prostředkům, jsme v nich velmi efektivní. Některé jiné obory jsou slabší. Stát střední velikosti, jako jsme my, nemůže ve všech oborech konkurovat třeba Spojeným státům a Británii, zemím, které mohou na vědu dávat mnohem více peněz.
Ale i v rámci chemie nebo fyziky jsme nadprůměrní jen někde, v užších specializacích. Existují země velikostí srovnatelné s Českem, které mají lepší vědu?
Například Finsko či Rakousko. Obě tyto země si vytkly jako jeden ze svých cílů, že budou mít opravdu kvalitní vědu. Ne proto, že by chtěly soutěžit jako ve sportu, ale prostě proto, že v tom vidí obrovský potenciál pro budoucí vývoj ekonomiky. Opravdu systémově proto do vědy investovaly.
Jak se to projevuje?
Mohou třeba přilákat kvalitní vědce a nakoupit špičkové přístroje. Rakousko před několika lety založilo Institute of Science and Technology Austria, IST. Získali velice kvalitní lidi ze zahraničí – nositele grantu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
