Svět je vzhůru nohama, takže by se asi měl vyjádřit i tento sloupek. A když „Žádná věda“, tedy nejspíš očima hypotéz, experimentů a statistik.
Pročež si skromně dovolím navrhnout povinnou četbu. Všichni, kdo teď rozebírají dění, by si měli přečíst knihu The Righteous Mind, kterou napsal sociální psycholog Jonathan Haidt. Česky vyšla pod možná trošičku nešťastným názvem Morálka lidské mysli a, nakolik jsem si povšiml, ponejvíce zapadla; doma v Americe však autor patří mezi vyhledávané komentátory, kteří vykládají současný rozvrat. Protože ho změřil.
Haidt empiricky studuje psychologii morálky. S několika kolegy kladl tisícům lidí série otázek, co si myslí o životě a světě. A postupně poznával, že společnost rozdělují nejen názory, nýbrž něco mnohem hlubšího. Lišíme se v tom, co intuitivně považujeme za správné a co za špatné. Kupříkladu někdo ctí autoritu (otce, kněze či úřadu) a cení si loajality (vůči klubu, společenství nebo národu). Jinému obojí smrdí útlakem a nesnášenlivostí.
Data, jakkoli fascinující, sama o sobě nemusí překvapit. Také asi není úplně šokující, že morální fundamenty prokapávají do našich životních aspirací nebo politických názorů. Pokud si myslíte, že autoritě přísluší řádná úcta, možná budete spíš rozumět trestu za urážku prezidenta. Nicméně dost udivuje, na čem všem se prokapávání podepisuje. Víte, že liberálové a konzervativci se liší v tom, jakého chtějí mít psa? Jenomže Haidt hlavně dodává ještě jednu důležitou věc.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
