O klimatických změnách a jejich dalekosáhlých důsledcích pojednávají nejen vědecké a populárně-naučné knihy, ale i výstražné sci-fi příběhy. A pak najdeme autory, kteří zvládají obojí dohromady. To je případ historičky vědy Naomi Oreskes (1958) a historika Erika M. Conwaye (1965).
Dvojice roku 2010 vydala úspěšnou non-fiction publikaci Merchants of Doubt: How a Handful of Scientists Obscured the Truth on Issues from Tobacco Smoke to Global Warming (Obchodníci s pochybnostmi: Jak hrstka vědců zatemnila pravdu o zásadních tématech od tabákového kouře po globální oteplování) pojednávající o lidech, kteří záměrně šíří pochybnosti o vědecky široce přijímané tezi o proměně klimatu. Jejím přepsáním a domyšlením vzniklo dílo, jež se pohybuje na rozhraní sci-fi příběhu a filozofujícího eseje. Kolaps západní civilizace. Pohled z budoucnosti je zpráva o proběhnuvších dějích prokládaná komentáři a úvahami o odpovědnosti vědců, o míře jistoty, s níž mohou svoje tvrzení prezentovat jako prokázaná, a také (ne)poučitelnosti politiků.
Uhlíkový komplex
Píše se rok 2393 a svět je zcela jiný, než byl na počátku třetího tisíciletí. Jasná varování před klimatickou katastrofou byla po desetiletí ponechána bez povšimnutí, což vedlo k ekologické, sociální, politické i kulturní katastrofě, která je známá jako Velký kolaps z roku 2093. Růst teploty, zvýšení hladiny moří, šíření sucha a nakonec rozpad západoantarktického ledového štítu toho roku dovršily krizi, jež vedla…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
