Pokud nemáte žádné domácí zvíře a máte děti, jistě jste už zažili nekonečné hodiny škemrání, ať jim nějakého mazlíčka pořídíte. Taktika potomstva bývá rozmanitá. Od upřímných proseb přes sliby, emoční vydírání, snižování laťky („tak aspoň andulku“) až po dramatické výstupy, když pořízení tvora vytrvale odmítáte.
Jedno ale vašim dětem v přesvědčovacím arzenálu pravděpodobně schází – vědecké argumenty. A to je právě důvod nezvyklého podtitulku tohoto textu. Pokud chcete uhájit domácnost bez chlupů, loužiček a rozkousaných bačkor, vaše děti by se neměly dozvědět, že věda je v otázce pořízení mazlíčka jednoznačně na jejich straně.
Mlčící důvěrník
Zatím posledním výzkumem, který to stvrzuje, je práce psychiatrů z Univerzity v Cambridgi publikovaná letos v lednu. Odborníci vyzpovídali dvanáctileté chlapce a dívky z celkem 77 britských rodin, které mají více než jedno dítě a navrch domácí zvíře. Zajímalo je zejména, jak děti vnímají svůj vztah k němé tváři ve srovnání se vztahem k sourozencům.
A zjistili zajímavou věc. Školáci odpovídali, že jejich pes, kočka nebo třeba morče jim přináší větší uspokojení než bratr či sestra. A vzájemný vztah se zvířetem je také méně konfliktní.
Z průzkumu samozřejmě není dobré dělat unáhlené závěry. Sourozenci spolu přirozeně soupeří a dělají si naschvály, zatímco mazlíček je vnímán jako stoprocentní spojenec. Nevyplývá z toho ovšem, že by pro zdravý vývoj dítěte byli dvojnozí obyvatelé domácnosti méně důležití než šelmy,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
