Láska pro ni byla hlavním principem, hnací silou i životním nastavením. Björk už od prvních písní z alba Debut po lásce netouží a nechybí jí; naopak je jí neuvěřitelně plná. Právě to ji radostně žene do nejrůznějších dobrodružství, zvukových experimentů i stylových otoček. Zapříčiňuje, že vítá futuristické vymoženosti a spatřuje v technologiích šanci pro sebe i lidstvo. Vše změnilo až minulé album Vulnicura zkomponované v době, kdy se rozpadl její dlouholetý vztah s umělcem Matthewem Barneym. Za doprovodu opulentních smyčců a se zlomeným srdcem natočila desku dokumentující propady, výčitky, hořkosti a pochybnosti o možnostech lásky. Na novince je ale veškerá její energie zpět.
Pokud byla Vulnicura albem bolesti, Utopia je albem uzdravení. Björk znovu nachází euforická spojení s lidmi, historií i přírodou, což se kromě vynalézavé elektroniky, na níž se podílel venezuelský producent Arca, projevuje všudypřítomnými zvuky flétny a ptačího zpěvu. „Moje zhojená rána v hrudi se změnila v bránu, kterou přijímám i dávám lásku,“ konstatuje v písni The Gate, jež vytváří přechod od pochmurné Vulnicury ke znovu nalezené chuti vidět věci z lepší stránky. Její přístup ještě o to víc vyniká v současné popkultuře, které dominují temné vize budoucnosti. Björk cíleně přichází s pozitivní Utopií a představuje si ji jako ženami obývaný ostrov, kde se za doprovodu píšťal promýšlí nový společenský řád i šetrné způsoby zacházení s planetou.
Už díky…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
