Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda, Politika

Jsem originál

Příběh muže, který se pokouší zastavit Zemana hrozbou své vlastní smrti

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
0:00
Přehrávač
Poslechnout článek

Tomáš Hradílek neslyšel za deset dnů, po které drží hladovku, která má donutit Miloše Zemana stáhnout prezidentskou kandidaturu, jediný hlas, který by tento způsob protestu schválil. Vějíř výhrad proti tomuto dvaasedmdesátiletému muži z Lipníku nad Bečvou je velký. Vyděračská hladovka jde proti principu demokracie. Zeman za smrt nestojí. Nemá smysl tahat na scénu praktiky, které mohou fungovat za totality, protože tehdy demokratické nástroje chyběly. Někdejší disident, signatář a mluvčí Charty 77 slyší i výtky, že šel do hladovky, aniž by se předtím pokusil viditelně dosáhnout svého cíle jinou, v demokracii přijatelnější cestou. Hradílkovi blízcí, kteří znají jeho tvrdohlavost a vytrvalost, mají navíc skutečný strach, že zemře – a úplně zbytečně. „Ano, všechny ty výhrady beru. Mé gesto může působit pyšně a starodávně, ale jsem přesvědčen, že situace v Česku je špatná, lidé rezignovali a je nutné je vyburcovat,“ obhajuje hladovkář své rozhodnutí.

Zkušenost z burcování

Tomáš Hradílek oznámil své rozhodnutí „hladovět až do úplného vyčerpání“ 1. listopadu. Dopisem vyzval prezidenta Zemana, aby stáhl kandidaturu na další volební období, protože zemi škodí. Pokud to Zeman neudělá, Hradílek na protest zemře. „Není to normální krok. Vím, že dalších deset lidí může zahájit hladovku za stažení kandidatury dalších deseti prezidentských kandidátů,“ říká Hradílek. Jinými slovy, kdyby platilo Hradílkovo uvažování, mohlo by celé prezidentské volby zrušit deset hladovkářů. „To je ale teorie, nikdo to neudělal. Jsem v tom originál a chci, aby moje rozhodnutí vyburcovalo lidi, a ti přemýšleli, kam tahle země směřuje a jestli to chceme,“ vysvětluje.

„Tomáš Hradílek není žádný profesionální kverulant. Pětadvacet let žil v ústraní, a pokud se rozhodl vyburcovat debatu tímto způsobem, budu jen doufat, že nebude tvrdohlavě stát na svém požadavku a uzná, že úspěchem je ona diskuse o české společnosti,“ reaguje další disident Jan Ruml. Tomáš Hradílek má s burcováním zkušenosti z totality. Chartu 77 podepsal hned na počátku roku 1977. Přišel o práci zootechnika a do roku 1989 se živil jako dělník na pile. Podílel se na zpracování mnoha samizdatových dokumentů. Asi nejslavnější je dopis z roku 1987, v němž on, jeho manželka Jana a další dva dělníci z Přerovska vyzvali tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka k rezignaci, protože je překážkou reformy české společnosti. V roce 1989 se stal mluvčím Charty 77, jeho známí i lidé, kteří jej náhodně potkali, vzpomínají, jak předčítal z dokumentů Charty, kde to jen šlo. Třeba spolucestujícím ve vlaku, nebo dokonce při zatýkání policistům na služebně.

Po pádu komunistického režimu se v roce 1990 stal poslancem Federálního shromáždění a v tomtéž roce na pět měsíců ministrem vnitra v české vládě. „Práce ministra byla nad mé síly, vím, že jsem ji nezvládal. A neuměl jsem si na ministerstvo přivést lidi, kteří by mi v tom pomohli,“ vzpomíná dnes Hradílek.

V roce 1992 dostal nabídku kandidovat do sněmovny za Občanské hnutí, ale odmítl. „Neodešel jsem z veřejného života, hodně jsem se snažil prospět tady v Lipníku,“ vzpomíná Hradílek. V roce 1994 onemocněla jeho žena rakovinou a Tomáš Hradílek se o ni hodně staral. Přitom začal podnikat v oboru, kterému se věnoval už za totality. Choval akvarijní rybičky, tak si v roce 1993 založil živnost a export těchto tvorů jej živil až do důchodového věku. Loni jeho žena zemřela a v podstatě od té doby přemýšlí Tomáš Hradílek o tom, co udělat, aby „probral letargickou českou společnost“.

„Spousta lidí má asi dojem, že po smrti ženy, s níž jsem byl padesát let, jsem se rozhodl najít záminku, jak s velkou parádou odejít za ní,“ říká Tomáš Hradílek. Sedíme za kuchyňským stolem, jediná poživatina, která je v celém domě k dispozici, je voda. Pan Hradílek odmítá pít čaj i kávu. „Jenže já jsem šťastný, mám přítelkyni, se kterou si velmi rozumím, tři děti, dvanáct vnoučat, život, s nímž jsem spokojen. Jen ta společnost by měla být aktivnější,“ dodává.

Miloši Zemanovi poslal dopis, na který nedostal odpověď. Proto se rozhodl, že se prezidenta zeptá na jeho reakci na mítinku, který měl prezident v Lipníku minulou středu. „Vy mě vybízíte k tomu, abych nekandidoval. V pondělí mi přinesla moje žena 113 tisíc podpisů, které podporují mou kandidaturu. Myslíte si, že jste víc než těch 113 tisíc lidí, kteří mě na Hradě chtějí vidět?“ odpověděl Miloš Zeman z tribuny Tomáši Hradílkovi.

„Je to silný argument. Někteří lidé se rozhodli na něj zareagovat a začala vznikat petice, která vyzve Miloše Zemana, aby znovu nekandidoval, doufám, že ji podepíše hodně lidí,“ namítá Tomáš Hradílek. Někteří aktivisté skutečně chtějí petici zorganizovat. Zatím největší propagaci hladovce Tomáše Hradílka udělal arogantní a se zastrašujícími prvky vedený policejní zásah proti demonstrantům na Zemanově mítinku v Lipníku. Zemanovi odpůrci sem přinesli Tomáši Hradílkovi petici, v níž jej od hladovky odrazují. „Svoboda a demokracie jsou tím, co jsme získali a co nesmíme ztratit. Takto rozumíme i Vašemu dnešnímu postoji. Vaši oběť však odmítáme, nemůžeme ji přijmout. Přerušte, prosím, svůj protest a důvěřujte nám! My věříme Vám a potřebujeme Vás, abychom mohli svobodu a demokracii bránit společně,“ stojí v petici. Debaty o lipnickém policejním zásahu, hladovce a požadavcích Tomáše Hradílka zaplnily na dva dny sociální sítě i média. „Snad to k něčemu povede,“ říká Hradílek. Zatím je rozhodnut v hladovce pokračovat.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 46/2017 pod titulkem Jsem originál