Kdo si dnes na ta místa ve spojitosti s dějinami vzpomene? A přitom se u Křečhoře nedaleko Kolína tyčí obří pomník porážky pruských vojsk Fridricha Velikého a u Přestanova (nebo též Chlumce) několik obelisků připomíná bitvu, v níž Rakušané se spojenci rozdrtili armádu Napoleonova generála Vandammea, což předznamenalo prohru v bitvě národů u Lipska. V jubilejním roce 1913 si do nich obyvatelé západních Čech promítali velkoněmecké tužby, dnes si je místní mylně spojují s boji Rudé armády. Právě osudům oněch monumentů se věnuje čtivá kniha historika Vojtěcha Kesslera. Hrdiny drobnohledné mozaiky jsou kromě vojáků hlavně iniciátoři pomníků z řad lokálních spolkových činovníků. V chronologicky řazených kapitolách najde čtenář kromě zmíněných i Mohylu míru u Slavkova. Mezi náhrobky a pomníky, jež mezi Trutnovem a Hradcem Králové připomínají padlé z roku 1866, pak Kessler zaostřil na Baterii mrtvých u lesa Svíb. Tyto památky zakotvily v českém povědomí víc, snad i díky spektakulárním výročním rekonstrukcím. Vděčné akce však mají s někdejší mobilizační a pietní funkcí málo společného. V líčení proměn stavu i symbolického významu míst paměti se odrážejí nejen dějiny korunních zemí, ale hlavně vztahy a sebepojetí společenství, která na jejich území žila a utvářela si své obrazy minulosti. S nimi se měnil i význam vojenské tradice a způsoby…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
