Bolivijská armáda 9. října 1967 na rozkaz prezidenta země a za přítomnosti CIA chladnokrevně zastřelila Che Guevaru. Tím skončil krátkodechý pokus o rozpoutání partyzánské války v srdci And. Guevarovu památku po padesáti letech uctil současný bolivijský prezident Evo Morales spolu s několika tisíci aktivistů.
Che, s vlajícími vlasy a baretem, se po smrti stal jednou z nejoblíbenějších ikon revolucionářů. Mladí rebelové nosí trička s jeho portrétem. Fanoušky má po celém světě. Jeho vliv je však nejsilnější v Latinské Americe a jeho odkaz tam také – především levici – nejvíce uškodil.
Asketický a astmatický lékař z Argentiny nejdřív bojoval po boku Fidela Castra v kubánském pohoří Sierra Maestra. Když revoluce vnutila Kubě komunismus, Guevara odešel a pokusil se „osvobodit“ nejdříve Kongo a potom Bolívii. Ti, kdo si Guevaru idolizují, ho považují za idealistu, jenž položil svůj život za věc. Obklopuje ho aura křesťanského sebeobětování.
Tou věcí byl „antiimperialismus“ a konec vykořisťování tím, že bude nahrazeno socialismem (tj. komunismem), prohlásil minulý týden Morales. V tom byl Guevara člověkem šedesátých let. Podněcoval revoluci, když americké bombardéry shazovaly na vietnamské venkovany napalm, v době, kdy ještě mnozí lidé věřili, že rozpínavý americký imperialismus lze porazit pouze násilím a komunismem.
Tato vize v latinskoamerické levici zamrzla, stala se archaickou. V Kolumbii přispěla k ničivým vzpourám FARC (ta skončila teprve loni) a nepokrytě…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
