Pozor na trestní oznámení
Policie není bezplatná detektivní kancelář, řekl správně Ústavní soud
Policie by se neměla stát bezplatnou detektivní kanceláří k získávání informací o politických oponentech. Trestní oznámení, která má právo podat na policii kdokoli, nesmějí zastírat nemravný úmysl prostřednictvím policie šikanovat člověka, který se nám nelíbí. Každý musí nést odpovědnost, pokud se prokáže, že dotyčná osoba je nevinna a oznámení bylo podáno v rozporu s dobrými mravy nebo za účelem někoho poškodit.
Tyto věty napsal minulý týden ve svém verdiktu ústavní soudce Jan Filip. Je to rozsudek, který může kultivovat práci policie i státních zástupců, odradit mnohé manipulátory od jejího zneužití a v jemném detailu zlepšit kvalitu zdejší demokracie.
Ústavní soud přirozeně rozhodoval na základě konkrétního sporu. Šlo o trestní oznámení, které podal v roce 2012 na starostku Třince. její politický konkurent a které policie po tříměsíčním vyšetřování odložila. Soud dospěl k názoru, že motivací oznámení nebyla potřeba ochránit spravedlnost a že starostka má nárok na náhradu téměř čtyřicetitisícových výdajů na obhájce. To musí zaplatit autor trestního oznámení. Podle názoru soudce Filipa bylo cílem oznámení poškodit politickou konkurentku.
Autor tohoto komentáře zažil několik trestních oznámení od politiků, která policie po nějaké době vyšetřování odložila. Není to příjemný pocit. Podobnou zkušenost má řada jiných novinářů. Politici také podávají často bezpředmětná trestní oznámení na sebe navzájem. Je to snadné a účelné: trestní oznámení je zadarmo, policie se jím…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
