U příležitosti stého výročí skonu Františka Josefa I. vznikla monografie, o níž lze s potěšením říci, že nejde o výdělečnou rutinu a nevzešla ani z pera nostalgiků obrábějících habsburský mýtus na kýč podle monarchistického mustru. Ujali se jí manželé Vocelkovi, jejichž odborná erudice je provázena schopností podat téma čtivým a přístupným způsobem.
Karl Vocelka, emeritní profesor rakouských dějin na Vídeňské univerzitě, je českému čtenáři znám coby spoluautor tří výpravných knih o každodennosti i mentálním horizontu Habsburků. Michaela Vocelka, ředitelka Archivu Simona Wiesenthala, je v autorském tandemu uvedena na prvním místě, což zřejmě není pouze bonton. Manžel s ní spolupracoval už na monografii Sissi. Život císařovny a legenda o ní (německy 2014). A díky vhledu do světa panovnice, která nemilovala reprezentaci, je pestřejší i jejich knižní portrét Františka Josefa I. Vocelkovi sice badatelsky nepřinášejí příliš mnoho nového, ale šikovně nabourávají stereotypy o suchopárném vládci, jenž ve stáří fungoval jako podpisovací automat.
Na ostrůvku legitimity
Chronologické schéma životopisného žánru Vocelkovi narušili jen málo. Po nastolení mladého, avšak protiústavně orientovaného panovníka uprostřed jara národů roku 1848 se dobíráme k neutralitě Rakouska v krymské válce. Ta vedla k izolaci v evropské politice a vyústila v katastrofu u Hradce Králové a proměnu středoevropské dominance. Podstatnější však jsou detaily portrétu, který podávají, a ty…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
