Německé volby působí rozhodnutě. Angelu Merkel si za kancléřku přeje šedesát procent občanů, jejího soupeře Martina Schulze jen třetina. Křesťanští demokraté v průzkumech vedou o suverénních čtrnáct procentních bodů. Je samozřejmě možné, že se tento dramatický rozdíl ještě sníží (Schulz je lepším debatérem, těší se na televizní duel a finiš kampaně), ale byl by to opravdu politický zázrak, kdyby Angela Merkel po 24. září nezůstala u kormidla.
Naprosto otevřená však do posledních chvil zůstane nejpodstatnější otázka těchto voleb: Bude příští čtyři roky opět vládnout velká koalice křesťanských a sociálních demokratů?
Tyto dvě tradičně nejsilnější německé politické strany společně vedou zemi osm z posledních dvanácti let. Nutno dodat, že úspěšně. Umně provedly Německo nejhorší finanční krizí za mnohá desetiletí, a to aniž by stoupla nezaměstnanost, a tedy i nejistota veřejnosti. Vyvážená směs protržní a zároveň sociálně citlivé politiky je pilířem současného hospodářského zázraku. Němci jsou ve výsledku s velkou koalicí spokojeni a většina by si přála pokračování této konsenzuální éry. A přesto by právě to byl nejhorší výsledek letošních voleb.
Kdo bude třetí
Velké koalice mají být něčím výjimečným. Patří do chvil mimořádných výzev, kdy je národní konsenzus potřebný, anebo mají být výsledkem nečekaného patového výsledku voleb. To se stalo v letech 2005 i 2013, tedy dvakrát z minulých tří voleb, kdy nebylo možné uzavřít jinou koalici. Pokud ani letos nebude ke…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
