Poválečné vysídlení Němců je stále jedním z nejkonfliktnějších témat moderních dějin, ale zdá se, že Brno je mu v posledních letech takřka zaslíbené. Poprvé ho výrazněji zdvihla Kateřina Tučková s Vyhnáním Gerty Schnirch a v knize Fabrika pak připomněla, jak německý živel ovlivnil tvář Brna. Již druhým rokem se pak za podpory města koná festival Meeting Brno navazující na Rok smíření, který předkládá obraz Brna jako multikulturního města a připomíná divoké excesy, k nimž docházelo během odsunu. Dvojice mladých historiků Alexandr Brummer a Michal Konečný na tyto akce svým způsobem navazuje.
Po průvodcích Brno nacistické a Brno stalinistické přicházejí s Brnem účtujícím, které se časově řadí mezi ně, do let 1945 a 1946. Forma a metodologie zůstávají stejné. Kniha vychází z pečlivého studia pramenů a předkládá cestu po dvaadvaceti místech, která jsou spojena s poválečným účtováním, jež mělo pro vývoj Brna zásadní vliv. Faktické údaje doplňuje krátký příběh, který je typický pro jeden z mnoha aspektů poválečného dění. A nejde jen o místa samozřejmá, jako jsou neblaze proslulé internační tábory, věznice a popraviště. „Očista“ se konala i v prostředí novinářů, umělců a univerzit. Ačkoli je prostor věnován i účtování s českými kolaboranty, hlavní pozornost patří vysídlení.
Historický kontext zajišťuje krátký, ale hutný úvod, v němž se autoři vymezují vůči jednostrannému pohledu „spravedlivého trestu“ či naopak „sebemrskačského…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
