Neberte nám naši závislost
Co se skrývá za nečekaným sporem mezi USA a EU o ruské sankce
Přes Atlantik to minulý týden nezvykle jiskřilo. Donald Trump podepsal zákon vytvořený Kongresem, který uvaluje nové sankce na Rusko – kvůli zásahům Kremlu do loňské prezidentské kampaně v USA – a jako vedlejší efekt trestá také evropské energetické firmy obchodující s Ruskem. Klauzule postihující Evropany prošla bez předchozí konzultace s nimi a šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera to přimělo vzkázat Američanům, že si EU „vyhrazuje právo zavést proti Spojeným státům odvetná opatření“.
Spor mezi spojenci se nakonec podařilo vyřešit, protože Američané na nátlak Evropanů sankce evropských firem zrušili a slíbili další sankční politiku s Bruselem konzultovat. Šťastný konec je to ale pravděpodobně jen na chvíli. Důvod Junckerova ostrého vzkazu přes oceán nezmizel. Vine se líně po dně Baltského moře a bude evropsko-americké vztahy komplikovat dál.
Trest pro zrádce
Jde o plynovod Nord Stream, konkrétně o jeho další trasu, která by měla být hotova v roce 2019. Akcionářem Nord Streamu 2 je ruský Gazprom, financují ho ale pěti miliardami eur také evropské energetické giganty jako OMV, Shell, Uniper, Engie a další. A právě je měly nové sankce poškodit, protože trestaly společnosti – například obstavením účtů u amerických bank –, které „dodávají služby, technologie, kapitál nebo know-how ruským energetickým firmám“. Proto se hlasitě ozvaly a na jejich obranu přispěchal i Juncker.
Plynovod Nord Stream, jehož první větev je už v provozu, vede z Ruska do Německa po…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
