Válečná zóna Severní Irsko
Konflikt mezi ulsterskými republikány a unionisty eskaloval před 45 lety. Je definitivně minulostí?
Během července 1972 se zpravodajství v Severním Irsku i jinde v Británii neslo v tragicky monotónním duchu: dva katolíci zastřeleni v severoirské metropoli Belfastu příslušníky loajalistických bojůvek; dva bratři z protestantských rodin zabiti pravděpodobně kvůli tomu, že chodili s katolickými dívkami; pět katolíků zastřeleno v Belfastu příslušníky britské armády. A tak dále.
Všechny dosavadní střety a teroristické akce pak překonalo to, co se odehrálo v pátek 21. července v Belfastu: V ulicích během jediného dne explodovalo celkem 19 bomb umístěných většinou v ukradených automobilech a nad místy detonací stoupaly sloupy kouře. Všude vládla panika, veřejná doprava kolabovala a tisíce lidí utíkaly pryč z města. Radikální odnož Irské republikánské armády, tzv. Prozatímní IRA, uskutečnila jednu ze svých největších akcí. Když se podařilo situaci uklidnit, úřady napočítaly devět mrtvých a 130 zraněných, z toho 77 žen a dětí. Jak později vzpomínal jeden z organizátorů útoku, Seán Mac Stíofáin, primárním cílem „krvavého pátku“ nebylo zabíjet lidi, ale způsobit co nejvíce materiálních škod, a varovat tak Londýn, že irští republikáni jsou odhodláni učinit z Belfastu „poušť pro byznys“, dokud jejich požadavky nebudou splněny.
Dnes je to minulost. Jeden z nejkrvavějších konfliktů v poválečné Evropě – mezi katolickými a protestantskými komunitami v Severním Irsku – se podařilo zkrotit pomocí komplikovaných mírových iniciativ, smluv a kompromisů garantovaných Spojenými státy a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
