Týden, který má právě za sebou polská politika, zamotal hlavu úplně všem. Polákům, Evropě, ale i těm, kdo ji ve Varšavě provozují. Rok a půl spolehlivě šlapající stroj vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) zaškobrtl v momentě, kdy se prezident Andrzej Duda (zvolený za PiS) vzepřel stranické linii a nepodepsal dva důležité zákony, které by vládě daly větší kontrolu nad špičkami polské justice a PiS by posunuly blíž vytouženému cíli jejího šéfa Jarosława Kaczyńského: stát se státostranou. Tohle nečekala ani opozice, ani desetitisíce lidí, kteří v ulicích proti navrhovaným zákonům protestovali. A soudě dle reakcí navenek, nečekali to ani činovníci PiS. Jen málokdo připomíná, že příběh o prezidentské vzpouře nemusí být tak průzračný, jak se teď zdá: Andrzej Duda slíbil, že se svými lidmi připraví nový návrh zákona o Nejvyšším soudu (o ten šlo ve sporu především). V tuto chvíli nikdo neví, s čím prezidentská kancelář přijde a zda se nebude konat další obrat.
Dudův krok v každém případě neuspokojil Evropskou komisi. Přes polského prezidenta neprošly dva zákony, ale třetí, který straně PiS zajišťuje vliv nad nižšími soudy a kariérami soudců, podepsal. Komise proto vystupňovala svá varování, řekla, že „dává polské vládě měsíc“ a pak konečně začne s kárným řízením, na jehož konci může být odebrání hlasovacích práv v komisi. O tomto kroku (kvůli obavám o stav právního státu v Polsku) mluví komisaři od ledna loňského roku, kdy si PiS podřídila tamní Ústavní soud, podobně jako se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
