Dým z molotovů a patka Donalda Trumpa zakryly Hamburk. Němečtí diplomaté a úředníci rok připravovali vyvrcholení předsednictví G20, které mělo být krom jiného i názornou ukázkou nové, aktivnější role Německa ve světě. Vysílací časy ale schramstlo násilí levicových demonstrantů a mediálně přitažlivý americký prezident. Otázka je tedy jasná: Co trvalého světu přinesl poslední summit států G20 v Hamburku?
Zasíťovat, zahušťovat
„Šlo o všechno a podařilo se zabránit zásadním škodám,“ shrnuje výsledky summitu Dirk Messner, ředitel berlínského výzkumného institutu DIE, který se specializuje na globální politiku. V ohrožení podle něj byla základní idea podobných summitů: společné hledání pravidel světové ekonomiky, úsilí o jakousi „správu planety Země“.
Přiletěl nový americký prezident, jehož přiznaným cílem je oslabení mezinárodních pravidel a větší nacionalismus podle hesla „America First!“. A i jinde posilují politici, kteří nepokrytě povzbuzují národní vášně a vnímají mezinárodní politiku jako tvrdý souboj, v němž musí být vítězové a poražení. „Proto je úspěch, že kolem Trumpa, Putina a Erdoğana nevznikla aliance nacionalistů. Dokázali leccos blokovat, ale v debatách o budoucnosti nepřevládli. Naopak se prosadily oblasti deklarující spolupráci: Evropa, Japonsko, Kanada a další středně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].