Teď tedy máme Trumpovu doktrínu a přinejmenším v okamžiku jejího vzniku se jedná o radikální rozchod s americkou zahraniční politikou prosazovanou od roku 1945 republikány i demokraty. Ředitel Národní ekonomické rady Gary Cohn a poradce pro národní bezpečnost H. R. McMaster v komentáři pro deník The Wall Street Journal vysvětlují, že prezident Trump „zastává jasný postoj, podle nějž svět není ,mezinárodní komunitou‘, ale arénou, v níž se střetávají státy, byznys a nevládní aktéři a snaží se dosáhnout výhod“. Vysoce postavení představitelé vlády dodávají, že „místo abychom tuto základní povahu mezinárodních vztahů popírali, hlásíme se k ní“. Toto přihlášení teď Spojené státy dovedlo ke stažení své účasti na pařížské klimatické dohodě podepsané 193 zeměmi.
Zmíněný „základní“ aspekt mezinárodních vztahů existuje tisíce let. Dějiny lidstva jsou dějinami soupeření a konfliktů. Americká zahraniční politika tento rys odráží více než dostatečně. Spojené státy disponují největší armádní a výzvědnou mašinerii na planetě, naše jednotky jsou rozmístěny na základnách v desítkách zemí po celém světě, účastníme se několika probíhajících vojenských konfliktů. To nevypadá jako obrázek země, jež si není vědoma politického a vojenského soupeření.
Svět se ale v roce 1945 přece jenom změnil. Spojené státy se pokusily po dvou nejkrvavějších válkách v dějinách lidstva, v nichž zahynulo více než 60 milionů lidí a většina Evropy a Asie byla fyzicky zničena, vybudovat nový mezinárodní systém.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
