Je už běžné, že cizí země jsou obviňovány ze zasahování do voleb. Obvykle se ukazuje na Rusko nebo Čínu. Mnohem otřesnější je, že Theresa May minulý týden obvinila nejmenované evropské politiky a funkcionáře ze snahy ovlivnit výsledek britských voleb plánovaných na 8. června. Z náhlého vzedmutí zlé krve mezi Británií a jejími partnery z EU by mohla britská premiérka profitovat, současně ale poškodit vyjednávání o brexitu.
Když Theresa May koncem března aktivovala článek 50, mechanismus odchodu z EU, nikdo nic takového neměl v úmyslu. Její dopis byl přijat vlídně, částečně proto, že její dřívější mantru „žádná dohoda je lepší než špatná dohoda“ nahradila naděje na nové, „hluboké a jedinečné partnerství“. Naznačila také, že do konce dvouletého období, které stanovuje článek 50, je třeba dohodnout, jak bude vypadat přechodová fáze. Šéfové vlád zbývajících sedmadvaceti států EU 29. dubna náležitě schválili politické směrnice pro Michela Barniera, jenž povede jednání o brexitu jménem Evropské komise. Podrobnější návrh jeho mandátu, který obíhal minulý týden, bude orazítkován 22. května a oficiální rozhovory by měly začít záhy po britských volbách.
Těžké pořízení
Nálada se zkazila, když německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) otiskly barvitý popis nejspíš velmi nevydařené večeře premiérky May s předsedou komise Jeanem-Claudem Junckerem, která se konala 26. dubna v Londýně. Obě strany se od té doby chovají jako hašteřiví boxeři při vážení: nedokážou se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
