Přesně před třiceti lety v Kalifornii poprvé postříkali jahodový záhon bakteriemi značky Frostban, které předtím v laboratoři předělali, aby chránily rostliny před mrazem. Pokus málem skončil fiaskem. Mrazíky totiž nepřišly. Experimentátoři proto museli jahody vykopat a přesadit je do ledničky. Nicméně v dubnu 1987 počala éra genových modifikací v zemědělství. A také naše konverzace o nich. Všichni se v ní shodnou asi jenom na jediné věci: že se nám vůbec nepovedla.
Rozprava se totiž vyhrotila do pouhých dvou odpovědí. Buď jste úplně pro, nebo úplně proti. Prapříčina tkví v účelu, k němuž jsme genové modifikace hlavně použili. První generace ponejvíce činila průmyslové zemědělství ještě průmyslovějším. Pětaosmdesát procent polí s GM plodinami dodnes tvoří odrůdy speciálně připravené na odolnost vůči herbicidům. Mají jediný účel: umožňují pole plošně postříkat Roundupem, aniž by farmář přišel o úrodu. Potřebujeme lépe pečovat o zdravou půdu. Totální dávky pesticidů kráčejí přesně opačným směrem. Proto hodně lidí soudí, že biotechnologie bychom na statky raději pouštět neměli.
Jenomže jinak použité GM technologie by mohly prospět. Už teď některé slouží k tomu, aby se plodiny uměly chránit před chorobami samy, bez chemikálií. Rýsují se také řešení, díky kterým budou potřebovat méně vody. Nestála by za pokus?
Pořád musíme opatrně našlapovat. Někteří vědci třeba vymysleli nouzový trik, jak pomoci šatovníkům, podivným ptákům z Havaje. Pestrobarevní opeřenci vymírají,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
