Pokud jde o investice do výzbroje, patřila loni česká armáda mezi tři nejlakotnější země NATO. Když se ale podíváme na celkové investice do armády z pohledu jejich růstu za poslední dva roky, patříme mezi nejvelkorysejší státy Aliance. V hodnocení bojeschopnosti podle základních ukazatelů NATO – například výcvik, velení, strategické zásoby – patří česká armáda mezi nejslabší, naopak v hodnocení efektivnosti účasti na zahraničních misích mezi nejlepší. Tohle vše se můžeme dočíst ve výroční zprávě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga. V Alianci máme podle bruselské centrály jeden z nejpreciznějších strategických plánů, jak by měla vypadat správná armáda. V jeho plnění však zatím selháváme. Dokážeme to změnit dřív, než se Severoatlantická aliance kvůli laxním členům à la Česko rozhádá a rozpadne?
Vyhnout se zájmům zbrojařů
Otázku budoucnosti Aliance v půli března znovu připomněl ministr zahraničí USA Rex Tillerson. Ostře oznámil, že jeho vláda chce na květnovém zasedání politických představitelů Aliance v Římě slyšet, jak budou členské země NATO plnit své závazky, včetně toho nejspočitatelnějšího: slibu dávat ročně dvě procenta HDP na národní armády.
V obecných číslech to vypadá dobře – průměr těchto investic v Alianci je dvě a půl procenta, evropští členové však dávají v průměru jen 1,47 procenta a statistiku vylepšují Spojené státy s 3,61 procenta. V Evropě klesají výdaje na armády od pádu železné opony a dnes je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
