Napřed starý příběh. V dějinách jsme nejprve přemohli jeskynní lvy, pak hady, tasemnice a škrkavky a s Flemingem i ty nepřátelské bakterie. Dnes jsme naše sterilní domy úspěšně izolovali od okolního světa a pomocí chlorových chemikálií v nich likvidujeme cokoli živého mimo nás. A zde možná vznikl problém. Imunitní systém, který miliony let vznikal v zátěži proti parazitům, byl náhle bez nepřítele a zavrávoral. Už v roce 1989 se objevila studie, v níž mladší sourozenci měli méně často sennou rýmu, a čím víc sourozenců, tím méně alergií. Myšlenka se ujala pod názvem „hypotéza hygieny“. Určitý pravidelný kontakt dítěte s mikroby nemusí být nutně na škodu.
Dnes mírně vylepšenou původní myšlenku nazýváme „hypotéza starých přátel“, a to i ze strategických důvodů. Není ideální, aby veřejnost dospěla k závěru, že špína vlastně prospívá. Špína škodí, jedná se ale vždy o obchod něco za něco. Raději alergie než žloutenka.
Přesto: Na povrchu svého těla a uvnitř něj mám zhruba tolik mikrobů jako vlastních buněk. Mikrobiální geny tvoří spolu s mými, lidskými, nerozpojitelný amalgám, jsme spíše slitinou nás a jich. Jsme propojeni s okolním světem víc, než se kdy myslelo. Bez správných mikrobů se u kojence nevyvíjí správně imunitní systém. První nálož mikrobů získávám již při porodu, při kojení a pak, ano, od domácích zvířat.
Nejnovější průzkumy si všímají menšího počtu alergií u batolat v domácnostech, kde žijí psi. Předpokládá se, že mezi psy a lidmi probíhá neustálá vzájemně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
