Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda, Politika

Především věcně

Jiří Drahoš budí zájem, ale víme toho o něm zatím jen málo

Autor: Milan Bureš
Autor: Milan Bureš

O tom, že dnes už bývalá hlava tuzemské Akademie věd ČR Jiří Drahoš (68) pomýšlí kandidovat na pozici hlavy státu, hovořila média i politici od podzimu loňského roku. A život to potvrdil: poté co fyzikálnímu chemikovi skončilo minulý týden funkční období v akademii, své prezidentské ambice obratem oznámil. Mezi doposavad známými kandidáty není bez šancí, volit se bude za deset měsíců – do té doby musí čeští voliči zjistit, kdo je vlastně kdo.

Chvíli počkejte

Vysoký šedovlasý muž s brýlemi chvíli posedí, chvíli nervózně poposedává a pak se zase rychle zvedá. „Je to pro mě přece jen trochu nezvyklá role a při výkladu jsem zvyklý stát, tak to snad nebude vadit,“ říká přítomným. V pražské Národní technické knihovně, v obklopení budovami vysokých škol, což je záměr, se čerstvý kandidát prezidentství Jiří Drahoš právě „neformálně seznamuje“ s novináři. Úzkostlivě připomíná, že v tuhle chvíli ještě kampaň nezačíná – on má teď hlavu plnou vyklízení kanceláře a předávání předsednické funkce své nástupkyni. Jak říká, naplno se do objíždění republiky a do debat o svých politických názorech pustí v příštích týdnech.

Vžité představě suchopárného vědce řečník neodpovídá. Na sedačku uvolněně odhodí aktovku, než se obrátí k posluchačům. Je zjevné, že Drahoš rád mluví a publikum mu není nepříjemné – stejně jako mu nedělá potíž zmínit své domácí i mezinárodní vědecké i manažerské úspěchy.

Otázkám na konkrétní politiku se však snaží vyhnout – jediné, o čem mluví s jistotou, je to, že Česko patří do Evropské unie a NATO, mělo by v nich zůstat a navíc se chovat jako jejich aktivní člen. Nepříjemné dotazy však samozřejmě přijdou. Když má odpovědět na otázku, zda by jmenoval vládu, v níž by seděli členové zdejší komunistické strany, nad odpovědí chvíli znejistěle přemítá – není vyloučené, že kdyby volbu nakonec vyhrál, právě tohle může být jeho první prezidentské dilema, a zároveň je to téma, které může kandidátovi ubrat část voličů – ale nakonec odpoví: „Respektuji, že komunistická strana existuje a je přítomná v parlamentu, ale pokud někteří její členové otevřeně adorují Stalina, nevidím důvod, proč takovou vládu jmenovat.“

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].