Donedávna šel z Ruska strach, protože se zdálo, že je silnější a silnější. Moskva si během vládnutí Vladimira Putina v roce 2008 vyšlápla na vzpurnou Gruzii a část země okupuje dodnes. Potom si ruský režim nenechal líbit prodemokratické povstání na Majdanu a část Ukrajiny okupuje dodnes. Naposledy si Moskva vzala do hlavy, že si válku v Sýrii rozhodne po svém a z bombardovaného Aleppa právě prchají desítky tisíc dalších uprchlíků směrem k tureckým hranicím.
Celou tu dobu se Rusko topilo v penězích z ropy, jeho finanční rezervy s výjimkou krátkého období hospodářské krize utěšeně stoupaly, země modernizovala armádu a pilovala nové vojenské strategie.
V posledních měsících se však karta obrátila a Rusko výrazně zesláblo. Nejdříve přišly ekonomické sankce Západu jako trest za odtržení Krymu a obsazení dalších částí Ukrajiny, skutečnou ránu ale ruské ekonomice zasadil propad cen ropy, jež od června 2014 klesly o 70 procent. Peníze z prodeje ropy přitom představují více než 50 procent ruského státního rozpočtu. Rubl ztratil během krátké doby polovinu své hodnoty, ruská ekonomika se propadla do recese, inflace přesahuje 16 procent a reálné příjmy prudce klesají. Ruský ministr financí Anton Siluanov již vloni prohlásil, že ruský rezervní fond, s jehož pomocí je vláda schopna vyrovnávat propad, bude vyčerpán do konce roku 2016. I současný deficitní rozpočet počítal s cenou ropy minimálně 50 dolarů za barel, realita je nicméně zhruba o 20 dolarů nižší.
Důsledky se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
