Zdánlivý chaos v sobě někdy skrývá dokonalý řád. Hlasování o nedůvěře vládě ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka, které se odehrálo minulé úterý, ještě pár minut před svým začátkem vypadalo jako formalita.
Premiérovi věří deset procent voličů. Jen pět procent lidí si myslí, že naděje revoluce v roce 2014 – zavedení právního státu, omezení korupce a moci oligarchů – se daří naplňovat. Západní věřitelé a Mezinárodní měnový fond ze stejného důvodu hrozí zastavením finanční pomoci, na níž je země závislá. Prezident Petro Porošenko veřejně vyzval premiéra k rezignaci, pár hodin před hlasováním. Jeho Blok Petra Porošenka je přitom největší stranou vládní koalice.
Premiér Jaceňuk přesto svůj kabinet a svou funkci před zástupci lidu s klidem obhájil. Nedůvěru mu vyslovilo jen 194 poslanců, potřeba bylo 226. Je to pragmatická a pochopitelná sázka na jistotu v neklidné době, anebo další stvrzení toho, že proměna Ukrajiny ve funkční stát se – stejně jako po zrazené „oranžové revoluci“ v roce 2004 – nedaří?
Nesprávný čas
Jaceňukovu vládu zachránila především dvacítka poslanců prezidentské strany, vedených blízkým Porošenkovým spolupracovníkem, kteří se zdrželi hlasování. Je nanejvýš pravděpodobné, že Porošenko a Jaceňuk spolu měli dohodu a Jaceňukovi konec – i přes prezidentskou výzvu – nehrozil. Na protest proti tomu z vládnoucí koalice vystoupila strana expremiérky Julije Tymošenkové i strana Svépomoc. Koalice tak ztratila většinu v parlamentu.
„Není správné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
