Ubrání nás česká armáda?
Začíná poslední pokus, jak čelit kremelským imperiálním zájmům v Česku
Chceme zvýšit výdaje na obranu a bezpečnost. V posledních deseti dnech jsme slyšeli tato slova od premiéra Bohuslava Sobotky, ministra obrany Martina Stropnického, náčelníka generálního štábu i od poslanců napříč stranami. Ale když požádala poslankyně Jana Černochová minulý týden o mimořádné zvýšení rozpočtu na obranu o deset miliard korun, její návrh ve sněmovně neprošel. Ani ono požadované zvýšení by nás ale nijak výrazně nepřiblížilo ke dvěma procentům z HDP, která jsme se spojencům při vstupu do NATO zavázali do obrany investovat. Letos jsme dali na obranu necelých 50 miliard, přesně 1,03 procenta HDP a ministerstvo obrany z toho ještě „ušetří“ podle oficiálních odhadů poslanců z obranného výboru kolem miliardy korun.
Neschválení návrhu Černochové jde i proti průlomové, už více než rok staré dohodě poslanců z výboru na obranu, kteří bez ohledu na stranickou příslušnost odhlasovali, že doporučují zásadní zvyšování obranných výdajů. Více peněz k výzbroji armády podporuje podle průzkumů něco přes 50 procent českých občanů a stát má na potřebné obranné výdaje dost peněz. Po uprchlické krizi a neskrývané snaze Ruska rozdělit Evropu a urvat její východní část znovu do svého „impéria“ už v Česku většina občanů nepochybuje, že jsme přímo ohroženi nějakým útokem.
Slabý kus
„Rusko nám vyhlásilo dezinformační válku. Snaží se vrazit klín mezi země Evropské unie, z mnoha zpráv vyplývá, že tu buduje sféru vlivu, snaží se ovlivňovat naši společnost. Přímý atak nám nehrozí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
