Kdybych byla prezidentkou, jezdila bych do regionů a vedla dialog s občany a občankami. Nikoli kvůli popularitě, ale s cílem čelit nejrůznějším manipulativním prezentacím reality a spojovat rozdělené. Česká prezidentka nemá mnoho výkonných pravomocí, což se může zdát jako slabina, ale podle mě je to příležitost – je to jedna z mála politických institucí, která se může a má v první řadě starat o věci veřejné, a nikoli politicko-stranické. Osobní setkávání s občany a občankami by těmto cílům prospělo oboustrannou výměnou zkušeností a perspektiv. Jeho prostřednictvím bych se chtěla dozvědět o životech lidí, zejména mimo velká města, zprostředkovávat vcítění se do životů druhých a být k dispozici k odpovědi na otázky veřejných politik a státu.
Brexit a volba Trumpa v USA ukázaly, že pocit ekonomické, sociální a kulturní nejistoty mezi lidmi se dá velmi snadno zmanipulovat. A poštvávání různých skupin společnosti proti sobě a hledání nepřítele brání pravdivému popisu příčin problémů.
Na jedné straně je třeba vnímat, že žitá realita elit se může velmi lišit od zkušenosti života mimo velká města, v regionech s vysokou nezaměstnaností, na minimální mzdě, v kolotoči exekucí atd. Globalizace, navzdory tomu, že celkově prospívá ekonomickému růstu a přináší výhody všem coby spotřebitelům, může mít negativní dopad na zaměstnanost či příjmy určité části obyvatelstva. Podobně fakt, že celonárodní nezaměstnanost se pohybuje na slušných pěti procentech, neznamená, že je v každé obci či…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
