Když demokraté rozjímají o svých neúspěších v listopadových volbách, většinou se shodují na řešení. Domnívají se, že strana potřebuje spíše ekonomicky populistickou politiku. Tím ale přehlížejí základní skutečnost: většina lidí nevolí na základě politiky.
Objevily se excelentní politologické a psychologické výzkumy toho, jak lidé volí. Závěr je jednoznačný. Gabriel Lenz ve své pozoruhodné knize Follow the Leader? (Následovat vůdce?) z roku 2012 napsal: „Voliči si nevybírají mezi politiky podle politických postojů; voliči přejímají politiku, kterou preferují jejich oblíbení politikové.“
A jak si voliči své politiky vybírají? Je to instinktivní rozhodnutí, spíše emocionální než racionální. Většinou závisí na tom, jestli se identifikují s politikem v sociálním a psychologickém smyslu.
Christopher Achen a Larry Bartels v nedávno vydané významné knize Democracy for Realists (Demokracie pro realisty) ukazují, že klíčem k pochopení volebního chování jsou „skupinové sympatie“ a „sociální identity“. Psycholog Jonathan Haidt podepřel tento názor množstvím výzkumů, z nichž vyplývá, že lidé si politické názory vybírají na základě své kmenové příslušnosti.
Potíž Demokratické strany nespočívá v tom, že by její politika nebyla dostatečně progresivní nebo populistická. Už teď jsou demokraté progresivní a rozhodně mnohem populističtější než Republikánská strana, a to téměř ve všech aspektech. A přesto v posledním desetiletí obsadili republikáni vlády států Unie,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
