Klid, klid, a co potom?
Kde leží bod, za nímž Evropa nebude ochotná tolerovat praktiky autoritativního tureckého vůdce?
Turecký prezident udělal další krok na mocenské cestě, která začala po nezdařeném červencovém puči. Úřady vydaly zatykač na redaktory hlavního nezávislého deníku v zemi a krátce poté policie zatkla vůdce druhé největší opoziční strany, kurdské HDP. Podle kritiků je země na pokraji neomezené vlády jednoho muže.
Směřuje k ní už téměř půl roku. Rozsáhlé čistky, které Recep Erdoğan rozjel po zmíněném pokusu o převrat, z něhož viní ve Spojených státech usazeného klerika Fethullaha Gülena a jeho hnutí, už připravily o svobodu nebo práci sto deset tisíc lidí – z justice, úřadů, škol, nemocnic i bezpečnostního aparátu. Minulý týden rozpuštěný deník Cumhuriyet je zatím poslední ze sto šedesáti médií různého druhu, jež musela v posledních měsících ukončit činnost. Erdoğan své kroky obhajuje nutností „zbavit turecký veřejný život gülenistů“. Stále více lidí je přesvědčených, že rozsah čistek sahá daleko za hranice Gülenových příznivců a prezident jednoduše likviduje všechnu opozici.
Křehká dohoda
Předáci kurdské HDP byli oficiálně zatčeni kvůli neochotě vypovídat při vyšetřování činů PKK, Kurdské strany pracujících (tu Turecko, stejně jako Spojené státy nebo Evropská unie, považuje za teroristickou organizaci). Vláda HDP dlouhodobě obviňuje z tajné spolupráce s kurdskými bojůvkami. Strana to samozřejmě odmítá a dodává, že Erdoğan má k útoku zcela jiné motivy: charismatický předseda HDP Selahattin Demirtaș je jediný, kdo prezidentovu dominanci v turecké politice alespoň…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
