Minulý týden se v New Yorku konalo každoroční setkání světových lídrů a pro většinu z nich to byla ze všeho nejvíce příležitost ke skupinové terapii. Zdá se totiž, že po celém světě lídři všech politických barev trpí stejným neduhem: nízkou oblibou veřejnosti. Analytik Ruchir Sharma z banky Morgan Stanley si všiml, že průměrná podpora vrcholných politiků 20 nejdůležitějších rozvíjejících se ekonomik klesla za posledních deset let o 17 procent. Co se děje?
Sharma tvrdí, že za vším je ekonomika. Globální růst zpomalil z poválečného průměru 3,5 procenta na dvě procenta od roku 2008. Ani jedna část světa neroste v tuto chvíli rychleji než před finanční krizí. Nejbohatším se přesto daří výborně. Sharma upozorňuje, že počet miliardářů se celoplanetárně zdvojnásobil, dnes je jich více než 1800. Sedmdesát z nich žije v jediném městě, v Londýně.
Čtyři výzvy
Problém je ale ve skutečnosti hlubší než pouhé ekonomické zpomalení. Všude převládá pocit politické nemohoucnosti, a lidé jsou zklamaní. Příčiny hněvu jsou ještě hlubší v mnoha západních zemích. Růst na Západě zpomaluje od sedmdesátých let, včetně Spojených států. Růst produktivity se nikdy nevrátil na poválečnou úroveň s výjimkou krátké epizody v devadesátých letech.
Jak píši v chystaném eseji v magazínu Foreign Affairs, dnešní západní země čelí čtyřem strukturálním výzvám: demografické, globalizační, nárůstu zadluženosti a nástupu automatizace. Nejdůležitější může být krize demografická. Porodnost prudce klesla…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
