Andrej Babiš minulý týden podle všeho propadl pocitu, že před volbami leží ladem v českém veřejném prostoru poklad, stačí se pro něj sehnout a nabírat plnými hrstmi. Stalo se to během jeho návštěvy ve Varnsdorfu, městě trvajícího rasového napětí, o němž vláda ví a má v popisu práce problém mírnit. O tom ale Babiš nic neslyšel, možná spíš nechtěl slyšet. Přijel a populisticky nabíral.
Navštívil romské chudinské bytovky, na dětech vyzvídal, proč nejsou ve škole (byly, končilo se dřív), dospělých se ptal, proč nepracují. Jejich domovy zhodnotil jako „špínu, kterou ještě nezažil“. Nejzásadnější postřeh dne si ale nechal na debatu s bílými sousedy vyloučené lokality. „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali,“ prohlásil Babiš a dodal: „To, co píší v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“
Andrej Babiš si později stěžoval, že pouze tlumočil slova svého známého. Celou věc prý myslel jinak, ve skutečnosti holokaust, jehož součástí tábor v Letech byl, popírat nechce, říkal. Dokonce se omluvil.
Jenže holokaust je natolik vážné téma, že je kolem něho slušné našlapovat velmi ohleduplně a nebývá zvykem složitě řešit, kdo jak co myslel, když se pustil do znevažování obětí průmyslového vraždění. Babiš v tomto směru nedostane výjimku, zvlášť když ho představa zavírání lidí do lágru kvůli nedostatečnému pracovnímu nasazení evidentně zaujala.
Nevíme všechno, ale víme dost
Babiš by se měl…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
