Před třemi lety americký prozaik a komiksový scenárista Alex Grecian v románu Scotland Yard představil svéráznou skupinku policistů, kteří na konci 19. století zformují první londýnskou mordpartu. Atraktivní kulisy pravěku forenzní kriminalistiky a spodiny viktoriánské Anglie, stejně jako charakter zásadového hlavního hrdiny, progresivního komisaře Daye, evokují oblíbený seriál BBC Ripper Street.
Ve druhém díle série (která se rovněž dočkala televizní podoby) se mordparta vydává do důlní vesnice Blackhampton v kraji Midlands. Ponurou atmosféru románu Černý kraj neurčuje jen hororové mysterium (zmizelá rodina), ale především prostředí tmavého, dusivého a pozvolna se propadajícího kraje, v němž se stále více věří pověrám než racionálním metodám londýnských detektivů. Grecian kombinuje zaručené elementy: morytát, detektivní pátrání a lehký přesah do sociální sféry, jemuž se lze v kraji chudoby a otrocké práce těžko vyhnout. Černý kraj zároveň chytře využívá retrospektivních meziher z podobně skličujícího prostředí – zajateckého tábora v Georgii v čase americké občanské války. A právě tyto pasáže se přesvědčivým rytmem vyprávění a inteligentní prací s brutalitou řadí k vrcholům; převyšují paradoxně hlavní detektivní část, která se občas potýká s předvídatelností, mechanickým kombinováním morbidit a strojenými dialogy.
Oč efektnější jsou jednotlivé prvky, o to větší je pak zklamání, že místo slibovaného mrazení Černý kraj spíše…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
