Po prezidentu Miloši Zemanovi přišel se zásadním příspěvkem do debaty o migraci v Evropě také vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Před pár dny prohlásil, že Česko by nemělo přijímat „žádné uprchlíky“. A to i za cenu sankcí ze strany Evropské unie, které hrozí, pokud Česko nebude respektovat evropské dohody o přerozdělení běženců.
Trvá na svém, i když Neví, jak by sankce vypadaly.
Babiše za jeho slova podle očekávání zkritizovali jak lidé z organizací zabývajících se migrací, tak ústavní právníci a politologové. Jednak už dnes Česko téměř žádné uprchlíky nepřijímá. Podle dohody, podle níž se přerozdělují běženci z Řecka a Itálie, jsme se zavázali „ujmout se“ celkem 2691 uprchlíků – a reálně dorazili čtyři. (Pro srovnání: Portugalsko s podobně velkými závazky jich přijalo 452.) Ústavní právníci, třeba bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, pak upozorňují na to, že naprosté odmítání běženců je v rozporu s ústavou, podle níž stát dodržuje závazky vyplývající z mezinárodního práva, v tomto případě z Ženevské konvence. A s tím má problém nakonec i znalec evropské politiky a europoslanec za Babišovo ANO Pavel Telička. „Nesdílím názor, že máme popírat závazky dle mezinárodních smluv,“ říká europoslanec s tím, že pokud je považujeme za překonané, měli bychom spíše usilovat o jejich změnu. (S tímto názorem je však v ANO spíše osamocený.) Nerespektováním dohod EU by navíc Česko porušilo evropské právo a vystavilo se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
