Dechberoucí výkony – jako třeba nový světový rekord americké plavkyně Katie Ledecky – znovu oživují debatu, co vlastně dělá z výborných sportovců ty nejlepší. Je celkem zřejmé, že odpověď se skrývá někde mezi dvěma póly vrozeného talentu a tvrdé dřiny. V poslední dekádě se pozornost přikláněla spíše k tomu druhému. Americký novinář Malcolm Gladwell zpopularizoval starší psychologické výzkumy a jeho globální bestseller přesvědčil celý svět, že klíčem k mimořádným výkonům je tzv. pravidlo 10 000 hodin. Pokud dokážete správným způsobem trénovat takhle dlouhou dobu, máte medaili na dosah. Další studie zkoušely tuhle teorii ověřit a pro poučenější sledování olympijského klání v Rio de Janeiru vám nyní prozradíme výsledek – nefunguje to.
Deset tisíc a víc
Gladwell ve své hojně citované knize Mimo řadu uvádí přesvědčivé příklady, kdy intenzivní praxe zrodila mistry. Zakladatel Microsoftu Bill Gates se v dospívání dlouhé hodiny věnoval luštění počítačových kódů, legendární Beatles nespadli z čistého nebe, ale jejich hudební um vyrostl z nekonečného koncertování v hamburských klubech. Géniové, jimž přisuzujeme mimořádný talent, jsou ve skutečnosti houževnatí pracanti.
Cvičte ráno a na hraně svých možností.
Novinář tak popularizoval práci švédského psychologa Anderse Ericssona, který zkoumal výkony špičkových lékařů, sportovců, šachistů a hudebníků a snažil se zjistit, co v těchto profesích odlišuje skutečné mistry. Spočítal…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
