Povinné volby proti populistům?
Probuzení „rozzlobeného davu“ v západních demokraciích mění volby v civilizační křižovatky. Brexit, Donald Trump, Le Pen, Hofer, Zeman… Zvedá se význam každého hlasu a roste naše závislost na tom, jak informovaný o světě a jeho možných hrozbách či výzvách je náš soused. Možná cesta ven je na první pohled překvapivá: povinná volební účast. Jak píše Aamna Mohdin na serveru Quartz, současné bádání o dopadu různých volebních zákonů ukazuje, že jsou-li volby pro občany povinné, zvyšuje to ve společnosti nejen volební účast, ale i všeobecné povědomí o politice.
Stoupenci přínosu povinných voleb poukazují na Austrálii. Zatímco v roce 2012 bylo v USA volit 53,6 procenta obyvatel (v Česku při srovnatelné volbě do Poslanecké sněmovny o rok později 59 procent), v Austrálii to bylo 80,5 procenta. Mají tam povinnost chodit k volbám už od roku 1924, a pokud se někdo rozhodne nejít, hrozí mu pokuta v přepočtu asi 500 korun. Dalším příkladem blahodárného účinku povinnosti volit na účast voličů je Belgie, kde dochází k urnám kolem 90 procent populace. A dá se vidět i na Rakousku: tam je povinnost volit uzákoněna ve dvou regionech, a přestože se vymáhá jen velmi vlažně, vykazují Štýrsko a Vorarlbersko vyšší účast než ostatní části státu. „Povinná volební účast nutí voliče zamyslet se – ať už povrchně, nebo hluboce – nad hlavními politickými silami ve své zemi,“ upozorňuje navíc Quartz.
Na druhou stranu: ve Švédsku, Dánsku nebo Jižní Koreji…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
