Zahrajte nějakou Metallicu

Nejdřív se jí nechce, startér se protočí, ale nakonec chytne. Motor bazarové avie se k velké úlevě Václava Havelky i celé kapely rozběhne a auto vyráží směr Ústí nad Labem. Lídr rockového tria Please The Trees náklaďák pořádně neřídil od dob střední lesnické školy v Harrachově. Dělal si na něj řidičák, ale v té době si nemyslel, že by s ním někdy jezdil. Měl jiné zájmy. Často si odpustil odpolední vyučování a vyrážel do pražských klubů na koncerty. A sám snil o tom, že bude mít kapelu. Byl hudbou posedlý a na tom se nic nezměnilo ani v sedmatřiceti.

„Děda mi na škole říkal, že se mi ty papíry budou hodit,“ vzpomíná za volantem Havelka. Ten čas přišel a je překvapivě spojený s hudbou: na valníku avie jsou napevno přidělané bicí, zesilovače, bedny i světla. Vše, co Please The Trees potřebují ke koncertu na jakémkoli místě. Není třeba pronajímat sál a půjčovat aparát. Stačí zaparkovat, sundat plachtu, zapojit systém do jedné zásuvky a show stálice alternativní scény může začít.

Please The Trees v minulých dvou týdnech objeli nečekané a nepravděpodobné štace, jimž se vyhýbá běžný klubový i festivalový provoz. Zastavili se před hlavním nádražím v Brně, v Telči vystoupili v parku mezi základní školou a gymnáziem, kam v poledne vylákali žáky. Zahráli v centru ghetta v ústeckých Předlicích nebo na zahradě chátrající, architektonicky výjimečné vily v Prachaticích, kde komunita nadšenců bojuje za její záchranu.

Bylo to spontánní, až guerillové; byl to experiment a adrenalin.…