Barack Obama vstoupil do prezidentské funkce s vášnivou prosbou za svět bez jaderných zbraní. Minulý týden – a v posledním roce ve funkci – se stal prvním americkým prezidentem, který navštívil Hirošimu, dějiště jednoho z pouhých dvou útoků jadernými zbraněmi. Obama pokročil v omezování jaderných zbraní a jejich nešíření. V roce 2010 uzavřel s Ruskem dohodu o snižování počtu strategických zbraní (nová smlouva START). Několik summitů o jaderné bezpečnosti pomohlo, aby se štěpný materiál nedostal do špatných rukou. Ale především loni v červenci zařídil dohodu, která na příštích nejméně deset až patnáct let omezí a pak spoutá íránský jaderný program.
Obamův nezdar v jedné konkrétní oblasti však bije do očí. Americký prezident přihlížel stále děsivějšímu vývoji jaderných zbraní a střel v Severní Koreji. Její jaderné střely už ohrožují Jižní Koreu i Japonsko a zhruba v době, kdy Obamův nástupce bude vykonávat své druhé funkční období, už by mohly doletět až do New Yorku. Starosti se Severní Koreou Obama odložil stranou. Ten, kdo se stane americkým prezidentem po něm, už si takový luxus nebude moci dopřát.
Tabu při nakládání s jadernými zbraněmi stojí na třech základních pilířích: jsou to politika zabraňující jejich šíření, normy zakazující jejich použití jako první (proti nejaderným zemím především) a odstrašování. Severní Korea však všechna tato pravidla rozbila na prach.
Žádná jiná země dosud nevynaložila na jaderné zbraně tak velkou část svého bohatství. Severní Korea…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
