Spojené státy přistupovaly v posledních dvou desetiletích k Blízkému východu po svém: diktaturu stavěly proti demokracii, sekularismus proti náboženství, stabilitu proti chaosu. Na události v regionu má dnes ale největší vliv zcela jiný trend: spor sunnitů se šíity. Tento sektářský konflikt zachvátil téměř každý rozměr politiky v regionu. V minulosti křížil záměry americké zahraniční politiky a i nadále bude omezovat schopnost Spojených států, nebo jakékoli jiné vnější mocnosti, region stabilizovat.
Vali Nasr ve své jasnozřivé knize The Shia Revival (Šíitské obrození) tvrdí, že bodem zvratu byla americká invaze do Iráku v roce 2003. Spojené státy se domnívaly, že do oblasti přinášejí demokracii, místní však viděli něco jiného: narušení mocenské rovnováhy. Sunnité, kteří tvoří 85 procent muslimů, dlouho dominovali arabskému světu, dokonce i v zemích se šíitskou většinou jako Irák nebo Bahrajn. To se ale jediným tahem změnilo. Irák, jeden z nejdůležitějších arabských států, měli náhle ovládat šíité. To otřáslo režimy v ostatních arabských zemích a jejich neklid od té doby jenom roste.
Začalo to v Íránu
I když mezi šíity a sunnity vždy existovalo napětí, obě skupiny spolu žily donedávna většinou v míru. V jediné šíitské mocnosti, Íránu, vládl v šedesátých a sedmdesátých letech šáh a jeho režim nebyl ani náboženský, ani sektářský. Když byl šáh svržen, jako první mu nabídl bezpečné útočiště Egypt, největší sunnitská země v regionu. To by bylo v dnešní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
