Muži v Černém
Netruchlí a stydí se plakat. Ztráta blízkého člověka je proto ohrožuje více než ženy.
Ještě dopoledne si Honza říkal, jak se to všechno pěkně sešlo. „Je dvanáctého desátý, dva tisíce dvanáct. To by se mohl Bruno narodit v deset dvacet nebo deset dvanáct, samé jedničky a dvojky…“ usmál se. Představoval si, že už za chvíli bude nejšťastnější táta na světě. Vyjde na balkonek porodnice, zapálí si cigaretu a vychutná si ten zatím neznámý pocit otcovské pýchy. S Gábinou byli spolu téměř šestnáct let, od gymnázia. Prošli si spolu dospíváním, přečkali její humanitární misi v Afghánistánu, kde strávila rok a půl, plánovali si, že on požádá o místo v thajském Bangkoku, kam by se mohli přestěhovat po dobu její rodičovské. Třeba by tam mohli mít další dítě. Jenže pak se všechno začalo kazit.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].