Zřejmě už se nikdy nenarodí úspěšnější režisér a producent, než je Steven Spielberg. Ve svých 68 letech si může dovolit za vlastní peníze natočit poměrně drahý film, u nějž je jasné, že z něj nebude velký hit, a natočí ho jen proto, že ho zaujme příběh a chce si vyzkoušet žánr, který předtím nedělal.
Most špionů je částečně soudní a částečně špionážní drama z období studené války vycházející ze skutečných událostí. Právník James B. Donovan se ujme obhajoby ruského špiona Rudolfa Abela a později se v rozděleném Berlíně podílí na jeho výměně za sestřeleného amerického letce F. G. Powerse a studenta ekonomie Frederica Pryora, který omylem uvíznul na východní straně berlínské zdi.
Výsledkem Spielbergova zájmu přitom není osobní libůstka – je to naopak dílo moudrého muže, který vidí svět v jeho složitosti. U tohoto autora se dá těžko určit, který z jeho dosavadních 27 snímků je tím nejlepším, protože dojem z režijního mistrovství si dovede pravidelně zkazit příliš doslovnými a uslzenými konci. Přepjatá emocionalita jeho vážných opusů, jako jsou Mnichov a Lincoln, dovede otrávit, ale nikdy – ani ve své vyváženější novince, jež by se dala ke zmíněné dvojici zařadit – neztrácí filmařskou formu, onu schopnost vyprávět v obrazech. Dokonce spíše zraje.
Trojí mix
V Mostu špionů Spielberg neváhal za 40 milionů dolarů rekonstruovat tehdejší Berlín v polské Vratislavi, kde zůstalo hodně fasád se stopami po kulkách. Až maniakální snaha…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
