Byl to jeden z návrhů, za něž si vláda Bohuslava Sobotky vysloužila pochvaly od expertů i opozice. Loni v létě přišla její důchodová komise s nápadem, jak řešit propast v důchodech mezi muži a ženami. Tuzemské penzistky pobírají v průměru o pětinu nižší důchody než penzisté a na vině nejsou jen rozdíly v platech, které se v Česku rozevírají do třetí největší šířky v Evropské unii. Jde také o fakt, že ženy zpravidla na několik let vypadnou z pracovního trhu kvůli péči o děti. Experti z komise proto navrhli – a koaliční i opoziční politici jim to předběžně odkývali – zavést tzv. sdílený důchod manželů. Podle návrhu, který v různých národních variantách funguje třeba v Německu nebo Kanadě, by se manželé po dobu trvání manželství dělili rovným dílem o tzv. vyměřovací základ, tedy souhrn příjmů, které společně získali za dobu své práce a z nichž odvedli daně. Více vydělávající partner by se tak se svým protějškem nedělil jen o aktuální příjem, ale s předstihem také o důchod – jak říkají ekonomové, o příjem budoucí.
Návrh podpořili genderoví experti i ekonomové, jinak ale vyvolal vcelku kontroverze. Jedna námitka zaznívala více než ostatní: v zemi, kde klesá počet sezdaných párů, se nerovnost v důchodech mezi muži a ženami neodstraní tím, že sdílení důchodů omezí pouze na manželské páry (vedle toho přibývá také matek samoživitelek, na něž by se opatření logicky rovněž nevztahovalo). Problém se zúžením na manžele měla už v počátečních debatách ministryně práce a sociálních věcí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
