Jestli se nějaká fráze pevně zakořenila ve slovníku tuzemských politiků, pak je to věta, že aktuální migrační krizi je třeba řešit „v místě problému“. Všichni od komunistů po pravičáky si tak zvykli těmito slovy odmávnout otázky po českém příspěvku do debaty kolem uprchlíků, že už se ani příliš neobtěžují vysvětlovat, jak přesně by ono řešení v místě problému mělo vypadat. A nežene se do toho ani vláda. Takže nevíme – myslí se místem problému Maďarsko, kam pošleme početný kontingent 25 vojáků na pomoc se strážením Schengenu, nebo snad uprchlické tábory, odkud dorazilo do Česka na léčení zatím jen 16 z původně plánovaných 70 Syřanů?
Jedno z mála hmatatelných naplnění obecné fráze tak představuje vládní dar ve výši 45 milionů korun věnovaný na jaře na rozvoj infrastruktury uprchlického tábora v jordánském Zatárí.
Řešit „na místě“ krizi takového rozsahu ovšem vyžaduje další kroky. Několik zpráv z poslední doby naznačuje, že vláda nemá chuť se vydat příliš daleko. Nejprve při projednávání státního rozpočtu na příští rok vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek navrhoval zvýšit prostředky na humanitární a rozvojovou pomoc. Tedy na programy spadající zejména pod ministerstvo zahraničí, z nichž Česko financuje pomoc méně rozvinutým zemím světa. „Pokud mluvíme o pomoci v místě konfliktu, toto je smysluplná cesta,“ říká Bělobrádek. Podobný krok by byl namístě i bez uprchlické krize – ačkoli se letos výdaje oproti loňsku zvýšily, v dlouhodobém trendu se několik posledních let…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
