„Jupí!“ Takhle zní twitterová reakce rakouského právníka Maxe Schremse na jedno z čerstvých rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Ten minulé úterý řekl, že způsob, jímž jsou ve Spojených státech chráněna osobní data občanů Unie, je nedostatečný a musí se změnit. Bezprostřední ohlasy v Googlu, Facebooku a dalších amerických technologických firmách neznáme, ale k nadšení měly nepochybně hodně daleko.
Max Schrems v únoru zažaloval Facebook u irského soudu – kvůli nízkým daním má společnost evropské sídlo v Dublinu. Šlo mu o podezření, že nejslavnější sociální síť vědomě porušuje patnáct let platná pravidla (přezdívaná Safe Harbor, „bezpečný přístav“) a nechrání údaje o svých evropských uživatelích, jak by měla – především že je dává k dispozici americké bezpečnostní agentuře NSA k masovému vyhodnocování. Verdikt evropských soudců mu dává za pravdu a potvrzuje slova bývalé evropské komisařky Viviane Redingové, že „bezpečný přístav není zdaleka tak bezpečný“.
Safe Harbor je mechanismus, který od roku 2000 překonává jeden ze zásadních transatlantických rozdílů: americké zákony na ochranu osobních údajů jsou alespoň papírově méně přísné než ty evropské. Unijní legislativa má širší definici toho, co je citlivý osobní údaj, mluví například o jakékoli informaci o „mentální, ekonomické či sociální identitě“ – americká se omezuje na tradiční záležitosti, jako jsou finanční data.
Aby mohly americké technologické firmy skladovat evropská data na území USA, musí to dělat podle…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
