Je to překvapivá a podle mnohých vynikající zpráva. Britsko-nizozemský gigant Shell se rozloučil s vidinou ropné těžby v Čukotském moři na dalekém severu a ukončuje průzkum, za který utratil přes sedm miliard amerických dolarů. Přesněji řečeno – odložil je za „dohlednou budoucnost“.
Oficiálním důvodem je malá vydatnost severských ložisek. Cena ropy je nízko, nedá se čekat, že stoupne, a těžba v extrémních podmínkách se nevyplatí. Ovšem druhou významnou příčinou – jak světovým médiím potvrdili lidé z firmy – je nečekaně silný odpor světové veřejnosti a obava o (už tak nepříliš lichotivou) pověst společnosti.
Globální averze k Shellu vyvrcholila letos právě v souvislosti s jeho úpornou snahou získat licenci k aljašské těžbě. Firma přitom zcela ignorovala varování vědců, že začít dnes s těžbou fosilních paliv v těžko dostupných oblastech znamená vědomě přivolávat tu nejtěžší a nejhorší z možných variant globálního oteplování. Druhý důvod pobouření z plánů Shellu se týkal možné havárie. Výbuch těžební věže společnosti British Petroleum v Mexickém zálivu před pěti lety způsobil nesmírné škody na životním prostředí, a to přitom záchranné práce probíhaly ve snadno dostupném a přátelském klimatu; pravý opak podmínek, jaké panují v ekologicky unikátní a velmi křehké oblasti Čukotského moře.
Proto teď ta úleva, když se firma rozhodla z Aljašky vycouvat – sotva dva měsíce poté, co jí americký prezident Obama navzdory kritice udělil vysněné povolení. Krok Shellu neznamená pouze…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
