Minulý týden představila důchodová komise osm bodů, které navrhuje vládě pro vylepšení českých penzí. Nedávejme si teď ambici s kalkulačkou v ruce přezkoumávat práci expertů, kteří na vylaďování důchodového systému pracovali celé měsíce. Na stárnutí populace je kromě hledání finanční udržitelnosti totiž zajímavý ještě jeden, emocionálnější rozměr – jak špatnou pověst má stáří ve společenském povědomí. Postesknutí, že „nebude na penze“, které je motorem důchodových reforem, představuje jen jednu z položek v množině předjímaných katastrof, které se s vidinou vyššího věku současných produktivních ročníků pojí. Chronické nemoci, epidemie Alzheimerovy choroby, osamění související s rozpadem rodiny, nefungující sociální péče v komunitách… Stáří budoucnosti bude v této perspektivě nejen chudé a těžké, ale navíc ještě dlouhé.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
