Dlouhá cesta k Plutu
Americká sonda změnila pohled na jedno z nejzáhadnějších těles sluneční soustavy. Další překvapení se čekají už v nejbližších dnech.
V polovině července se malá, radioaktivním plutoniem poháněná sonda pootočila a vyslala patnáctiminutovou zprávu k Zemi vzdálené téměř pět miliard kilometrů. Právě dokončila průlet kolem trpasličí planety Pluto, během něhož shromáždila data. Na jejich vysílání neměla během průletu čas, a tak vědci v řídicím středisku na John Hopkins University po dlouhých dvaadvacet hodin zůstávali v nejistotě.
Nevěděli, zda po téměř patnácti letech příprav a více než devítiletém putování vesmírem automat řítící se kolem Pluta neztroskotal (stačil by k tomu pouhý střet s částicí prachu) a vynaložených skoro tři čtvrtě miliardy dolarů nepřišly vniveč. Pokud by se naopak vše zdařilo, mohli by se stát prvními lidmi, kteří by zblízka spatřili, jak Pluto vlastně vypadá.
Sonda na palubě symbolicky nese i popel z tělesných ostatků Clydea Tombaugha, astronoma, který Pluto v roce 1930 objevil coby devátou, od Slunce nejvzdálenější planetu sluneční soustavy. Milovník vesmírných záhad by byl bezpochyby nadšen: úspěšný průlet kolem Pluta ukázal, že to zřejmě není vyhaslý a mrtvý svět, jak se většina vědců domnívala, ale těleso se strhující a proměnlivou krajinou. „Myslím, že sluneční soustava pro nás nechala to nejlepší nakonec,“ řekl během jedné z tiskových konferencí vědecký šéf mise Alan Stern.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
