Ředitel základní školy v Poběžovicích Vladimír Foist zažil jako horolezec a hasič mezní situace, obohacen touto zkušeností se vrátil do školství. Vybral si adrenalinové působiště, pohraniční obec v Sudetech. Díky tomu, co tam zažil, dnes ministryni Kateřině Valachové radí, jak společně vzdělávat všechny děti bez rozdílu. „Pro každé dítě musíme udělat, co je v našich silách a co mu dá šanci,“ říká. „Jenom tak budeme mít čisté svědomí.“
Více než třetina žáků vaší školy má nějaký vzdělávací problém. Z toho by se ledaskterý ředitel zhroutil. Jak to zvládáte?
Dětí se speciálními vzdělávacími potřebami máme v tomto školním roce celkem 74. Jsou různě dělené, od lehkého mentálního postižení až po sociální hendikepy, ale celkově to jsou děti, na jejichž vzdělávání, třeba asistenty, můžeme čerpat státní podporu. Pak k nám chodí řada hraničních dětí, které do systému individuální podpory sice zařazujeme, ale peníze na ně nedostáváme. Kromě toho k nám chodí hodně romských dětí, odhaduji, že kolem 50.
Zvládnout to musíme. Tyhle děti tady žijí, je to poměr, který odráží realitu společnosti. Inkluzivní, já raději říkám společné, vzdělávání není vždy přijímáno pozitivně, ale já si za ním stojím. Beru ho jako šanci, jak dětem ukázat život takový, jaký je, a připravit je na něj.
Nikdy jste nezapochyboval, neprošel si nějakou krizí?
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
