Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda, Politika, Společnost

Vize z jezerní hladiny

Dalajlama oslavil 80. narozeniny a těší se světovému uznání. V jedné podstatné věci ale na plody svého snažení čeká

28 profil dalajlama • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer
28 profil dalajlama • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer

Cesty mezi globální celebrity mohou být různé. Stěží ale bude některá tak tajemná, jakou ji měl chlapec jménem Lhamo Döndub. Nebyly mu ještě ani tři roky, když přišla do jeho rodného domu výprava mnichů hledajících dítě, do kterého se převtělil nedávno zemřelý vůdce Tibeťanů, 13. dalajlama. K cíli cesty je dovedla různá znamení, především vize významného lamy u posvátného jezera: na hladině se mu zjevila písmena „a“, „ka“, „ma“, pak obraz tříposchoďového kláštera a malý dům s nezvykle tvarovanými okapy.

Písmena dovedla výpravu hledačů do provincie Amdo, tam ke klášteru Kumbum. Kolem začali hledat dům se zvláštním okapem, kde by se v poslední době narodil chlapec. Když dům našli, vydávali se za poutníky. Požádali o nocleh a většinu večera strávili hrou s nejmladším chlapcem v domě. Přitom se jim zdálo, že chlapec na ně reaguje jako na staré známé a vůdci výpravy sám od sebe říkal Sera lama, přitom Sera byl název domovského kláštera lamy.

Dalajlama slaví 80 let. Jak se měnil od převtělení dosud? • Autor: Respekt
Dalajlama slaví 80 let. Jak se měnil od převtělení dosud? • Autor: Respekt

Výprava tedy přijela po několika dnech znovu a už jako oficiální delegace vlády. S sebou přivezli několik předmětů, které patřily zemřelému dalajlamovi, a promíchali je s cizími věcmi. Chlapec měl vybírat a nemýlil se. Ve všech případech poznal majetek 13. dalajlamy. To hledačům stačilo.

Lhamu odvedli rodiče do kláštera Kumbum, byl uveden do mnišské hodnosti, začal se učit a dostal nové náboženské jméno – Tändzin Gjamccho. Ve čtyřech letech poprvé odjel do Lhasy, ve dvanácti byl uveden jako nový dalajlama. Minulý týden oslavil 80. narozeniny a těší se světovému uznání. V jedné podstatné věci ale na plody svého snažení stále čeká.

Nepřítel, který žádá

Výběr duchovního a politického vůdce v Tibetu skutečně nevypadá jako proces, na který by se dalo spoléhat. Historie himálajské země však ukazuje, že funguje velmi dobře. Minimálně tak dobře jako dědičnápolitika evropských monarchií a v mnohých případech i demokratický výběr.

Důkazem je i Tändzin Gjamccho, 14. dalajlama. Do čela vlády Tibetu byl dosazen v zoufalé reakci na čínskou vojenskou invazi už jako patnáctiletý. Poslal do Číny delegaci a zkoušel jednat. Dalších devět let se snažil o kompromisy. Zkoušel spolupracovat s čínskou vládou, dokonce jel do Pekingu jednat s Mao Ce-tungem. Nepřineslo to žádné ovoce, a když na jaře 1959 vypuklo v Tibetu povstání proti čínské okupaci, dalajlama v obavě, že ho komunisté buď unesou jako rukojmí do Pekingu, nebo rovnou zabijí,podnikl s pomocí amerických agentů náročný přechod Himálaje do indického exilu.

Brzy po dalajlamovi uprchla další asi stovka tisíc Tibeťanů a Indie jim kromě půdy a finanční podpory poskytla i prostor pro fungování dalajlamovy exilové vlády, jež vede vlastní školy či nemocnice. Azyl měl být dočasný a sám dalajlama se pokoušel pomocí diplomacie a mezinárodního tlaku na lidovou Čínu dočasnost urychlit.

Ve schopnosti oslovit svět byl velmi úspěšný. Příběh jedinečné kultury likvidované komunistickými barbary se ukázal jako dostatečně srozumitelný pro zisk sympatií a podpory ze Západu. Obrovskou zásluhu na tom má i dalajlamovo charisma, fungující i na lidi, které buddhismus nezajímá. Jenže úkol – přimět Číňany ke vstřícnosti, k respektu k tibetské kultuře a autonomii – je nad jeho síly.

S přibývajícími roky naopak roste starost zásadního významu.

Zřejmě největší nápor likvidace Tibetu se odehrál během tzv. kulturní revoluce, kdy rudé gardy mladých čínských fanatiků přitáhly i na Tibetskou náhorní planinu a zničily na šest tisíc klášterů. Později přišla vlna drancování přírodního bohatství a hromadné osidlování Tibetu čínskými většinovými Chany, které nabralo na rychosti po dokončení železnice Peking–Lhasa. Tohle etnické převálcování Čína kombinuje s nucenou sterilizací tibetských žen i mužů.

Dalajlama nikdy nevedl vyloženě protičínskou kampaň, spíš čínské komunisty přesvědčoval a vybízel ke vstřícnosti, ohledům. Navrhoval vyhlásit Tibet za bezjadernou oblast (to když tam Peking začal budovat sklady jaderného odpadu), žádal ekologickou citlivost, ochranu zbylých klášterů, důstojnost a dodržování lidských i občanských práv. Pro svoji politickou mírnost – jak bylo řečeno, nepožaduje už dávno pro svou zemi nezávislost, nýbrž autonomii – se dostal do konfliktu s generací mladých Tibeťanů, kteří chtějí víc a mluví o krachu dalajlamovy politiky.

Ale na čínský režim je i tahle v podstatě přátelská oponentura příliš silná káva. Dalajlama je pro všechny pekingské vlády úhlavní nepřítel, odmítají s ním jednat, nazývají ho separatistou, za což se v Číně dává dlouholeté vězení nebo i trest smrti, blokují informace o něm na internetu, vyhrožují různými pomstami světovým politikům, kteří projeví chuť se s ním setkat. Sebevědomí a silní západní politici (třeba američtí prezidenti, německá kancléřka, britský premiér) hrozby ignorují, mnozí se jich bojí, třeba jako papež František.

Patti Smithová a dalajlama na festivalu v Glastonbury. • Autor: YOUTUBE.COM
Patti Smithová a dalajlama na festivalu v Glastonbury. • Autor: YOUTUBE.COM

V Indii Tibeťané dosud nacházeli vřelé přijetí a spolehlivý azyl, nový premiér  Nárendra Módí už dal ale kvůli zlepšení vztahů s Čínou najevo, že vidí v dalajlamově úsilí problém.

Asi budu poslední

Začátkem července dalajlama odletěl slavit narozeniny mezi své obdivovatele do jižní Kalifornie. Vystoupil na univerzitě a v hokejové hale v Anaheimu, absolvoval přednášky – mimo jiné o změně klimatu – a došlo i na dvoumetrový narozeninový dort.

Dalajlama uspěl – jako bezkonkurenční propagátor unikátní kultury, buddhismu, nezpochybnitelná morální autorita, která nedávno kritizovala další nositelku Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij za to, že ignoruje násilí buddhistických mnichů v Barmě proti tamní muslimské menšině. Na dosažení svého hlavního politického cíle ale tibetský vůdce čeká: svobodně navštívit Tibet, aby mohl osobně povzbudit svůj národ a vyjednat mu lepší životní podnínky.

S přibývajícími roky naopak roste starost zásadního významu – jak zabránit čínským úřadům, aby po smrti 14. dalajlamy proces hledání nezneužili a „našli“ nového duchovního vůdce podle svého gusta. Dalajlama už před deseti lety prohlásil, že pokud nezíská záruky svobodného procesu hledání, prohlásí se za posledního člena šest set let staré tradice. Duchovní vůdcovství by zřejmě předal karmapovi, hlavě jedné ze škol tibetského buddhismu,který je považován za nejdéle se vědomě zrozujícího lamu a jehož současné vtělení také žije v bezpečí indického exilu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 29/2015 pod titulkem Vize z jezerní hladiny