V Respektu běží uzávěrka a události okolo Řecka nabírají obrátky, kterých se mnozí obávali. Podle zpráv na informačních serverech stáhli Řekové za posledních 24 hodin z bank přes miliardu eur, od začátku týdne více než tři miliardy. Evropská centrální banka svolala krizovou telekonferenci a schválila na ní mimořádnou kapitálovou injekci do řeckých bank. Podle některých zdrojů není jisté, jestli budou banky v hroutící se zemi v pondělí schopny otevřít. Britské ministerstvo financí vyzvalo turisty, ať si do Řecka raději vezmou větší hotovost než obvykle. Pro jistotu.

Co se skutečně v pondělí a následujících dnech stane, nikdo neví, a proto je i tyto řádky nutné brát s rezervou. Vývoj v posledních dnech byl sice dramatický, ale stále do jisté míry očekávatelný. Na schůzce ministrů financí eurozóny k dohodě nedošlo – jak se předpokládalo. Na pondělí byl svolán mimořádný summit šéfů Evropské unie, kde se vyhrocená situace definitivně ocitne v rukou nejvyšší politické elity – i jeho svolání se více méně očekávalo a předpovídalo.

Spoléhat se ale na to, že se na něm hlavy evropských států – s teatrálností, která k evropské politice patří – skutečně dohodnou, v tuto chvíli už tak úplně nejde. Atmosféra mezi vyjednavači je podle všech dostupných informací nedobrá. V pátek telefonoval kyperský prezident Anastasiades na žádost svého řeckého kolegy německé kancléřce, aby se u ní za Řeky přimluvil. Merkelová údajně promptně odpověděla, ať Tsiprasovi vzkáže, aby přestal urážet ji i členy její vlády. Také oni prý mají své voliče, nikoli pouze Tsipras.

Co je horší?

Odchod Řecka z eurozóny a zřejmě také z Evropské unie (nyní neexistuje jiný legální postup, jak z eura vystoupit) si donedávna přáli pouze ti, kdo touží po rozpadu společné měny a co největším oslabení osmadvacítky. Mezi ně můžou či nemusí patřit samotní politici z řecké Syrizy, jejichž revolučně antikapitalistická rétorika a ideologie takovou možnost rozhodně nevylučuje. Nesrozumitelnost záměrů současné řecké vlády je ostatně jedním z problémů celého vyjednávání. Věřitelé chtějí dodržování dohodnutých pravidel a někteří jim mohou vyčítat, že na tom trvají s přílišnou sveřepostí. Co však chce řecká vláda, zůstává nejasné. Bez evropské pomoci přitom situaci svých občanů zlepší jenom stěží. Většina Řeků touží po zachování eura. Vlád, které se po státním bankrotu udržely u moci jinak než silou, na světě mnoho není. Krach znamená obestavené účty, vymazané úspory, paniku. Když na začátku tohoto tisíciletí zkrachovala Argentina, prchal tehdejší prezident ze svého sídla vrtulníkem.

Stále víc expertů míní, že odchod Řecku pomůže.

Tweetni to

V evropských politických kruzích ale stoupá počet lidí, kteří věří, že odchod Řecka by eurozóně a celé Unii naopak prospěl. Jsou v německé vládě, najdete je na severu i východě Evropy. Není vůbec jisté, zda mají pravdu, odchod Řecka by rozhodně znamenal dramatický otřes s nepředvídatelnými důsledky. Pořád platí, že by bylo dobré, kdyby Evropa takový experiment podstupovat nemusela, v pondělí bylo Řecko nad vodou a večer se na mimořádném summitu politici na nějakém řešení dohodli.

Zároveň je nicméně důležité vědět, co přesně se zachraňuje. Řekové předvedli politiku vydírání a krajně nepřátelských, nacionalistických výpadů. Dát jim za pravdu a posvětit takovou formu soužití je stejně nebezpečné a potenciálně zničující jako riskovat jejich odchod. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1664

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte