Připadám si docela ve formě

K podvečernímu rozhovoru ve své parlamentní kanceláři usedá s energií nastartovaného buldozeru. Skáče do řeči, křičí, srší ironií, kterou vzápětí zahlazuje svéráznou pochvalou spoludebatéra typu „jste docela inteligentní“ nebo „vás někdy čtu“. Ještě raději ale chválí sebe – „založil jsem demokratickou stranu“. Přesně ví, o čem se má mluvit – o „nezodpovědné“ vládě, politických konkurentech, křivdách, které se jeho straně dějí. Pokud rozhovor míří jinam, dlouho vzdoruje. Mnozí by ho chtěli vidět na odchodu, Miroslav Kalousek má ale ve vrcholné politice ještě velké plány.